Palmový olej má vysoký obsah nebezpečných nasycených mastných kyselin cca 50% (!), srovnatelně s hovězím lojem. Nasycené mastné kyseliny zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, který je uznáván za hlavní příčinu aterosklerozy a tím srdečních infarktů a mozkových mrtvic.

Za posledních 30 let vzrostla průměrná spotřeba palmového oleje na jednoho člověka na planetě mnohem rychleji než spotřeba jakékoliv jiné potraviny. Bylo by zajímavé zorganizovat celosvětovou srovnávací studii závislosti nárůstu používání palmového oleje v posledních 30 ti letech na zvyšování výskytu obezity, cukrovky a infarktu myokardu.  Před jeho konzumací varuje Společnost pro výživu. Doslova říká, že jedinou výhodou tohoto oleje je jeho nízká cena. Cena palmového oleje za kg se pohybuje od 14-17 Kč, cena řepkového oleje pak okolo 20,00 Kč, ztužené tuky jsou ještě levnější než palmový olej, přičemž obsahují nebezpečné transmasné kyseliny, které mají také prokazatelný negativní vliv na zdraví (jejich konzumace se také podílí na vzniku cukrovky, obezity a ischemické choroby srdeční).

Palmový olej se používá téměř všude a do všeho, zatímco náklady na pěstování a zpracování jsou minimální. Palma olejná, ze které se olej získává, se totiž pěstuje v zemích s velmi levnou pracovní sílou. Proto je levný a výrobky z něj jsou levnější než u konkurence, která používá kvalitnější ingredience. Proto má palmový olej takový úspěch. Jen  Indonézie  v r. 2013 vyrobila a vyvezla 28 400 000 tun tohoto produktu.

Palmový olej je používán do margarínů, cukrovinek, čokolády, náplní do oplatků,  pečiva, zmrzlin, slaných brambůrků, instantních jídel, majonéz atd. Jak ho v jednotlivých výrobcích zjistit?  Měl by být uveden na vypsaném složení výrobku, jenže tady se palmový olej může schovávat za desítky klamavých názvů, v nichž bychom ho rozhodně nečekali- (cocoa butter equivalent (CBE), cocoa butter substitute (CBE), palm olein, palm stearine, vegetable oil (rostlinný olej) atd. Jak upozorňuje organizace Greenpeace, světová poptávka po palmovém oleji do roku 2020 ještě zdvojnásobí.

Pro spotřebitele tedy bude ideální, když se podívá na své oblíbené potraviny a před jejich nákupem na internetu zjistí, zda neobsahují palmový olej. Vzhledem k tomu, že se do ČR například v minulém roce přivezlo 16 000 tun palmového oleje, v čemž není započítán olej v potravinářských výrobcích, lze předpokládat, že je používán k přípravě jídel také v restauracích, jídelnách a vývařovnách!!. Palmový olej snáší vysoké teploty, nepřepaluje se, takže se v kuchyni užívá především na smažení, fritování a pečení. Lidé, kteří se pravidelně stravují v těchto zařízeních, by měli zjistit, zda nejsou používány levné suroviny, jako palmový olej nebo ztužené tuky. Ale jak na to, při dnešním tristním stavu hygieny potravin?

Zdraví prospěšných mononenasycených mastných kyselin nejvíce obsahují cenově dostupné- olej olivový až 75% a řepkový až 61% přičemž obsahují málo výše zmíněných nebezpečných nasycených mastných kyselin- okolo 8%.

V současných poměrech lze ze zdravotního hlediska asi doporučit řepkový olej- pozor však, vyvarovat se oleji vyrobenému z geneticky modifikovaných rostlin! Vzhledem k tomu, že dnešní systém pseudokontroly potravin prakticky neumožňuje zjištění přítomnost GMO a jeden z největších výrobců řepky olejné spolupracuje s americkou fy MONSANTO, která je producentem GMO osiva, bude nejspíše nejrozumnější kupovat kvalitní řecký olivový olej!

Politické hnutí  „Změna pro lidi“ má ve svém programu návrat k původní organizaci hygienické služby ČR (včetně hygieny potravin) pod gescí MZ, která byla cíleně v devadesátých letech zlikvidovaná, aby si majitelé potravinářských podniků mohli nikým nerušeni mastit kapsy na úkor zdraví obyvatel. Ono se totiž negativní působení potravin na zdraví obvykle projeví s odstupem deseti a více let.

Jan Síla

Změna pro lidi

2 Komentář

Zanechat komentář

Kategorie

Anketa

Co říkáte na nové návrhy Evropské komise na trvalé přerozdělování uprchlíků?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...