Proč p.h. Změna pro lidi (úvodní slovo)

   Naše společnost se nachází v hluboké krizi. Nejde přímo o krizi finanční. Jde o ztrátu morálních hodnot, ztrátu kořenů, ztrátu identity lidí jako svébytných jedinečných bytostí. Bez jejich obnovy nemůžeme očekávat zlepšení stavu společnosti. Chceme-li jako národ přežít, musíme čelit mnoha novým výzvám.

   Náš národ vymírá. Nízká porodnost zabraňuje jeho přirozené obnově. Musíme se ptát, proč se to děje. Nabízí naše společnost mladým párům takovou perspektivu, která by vytvářela prostředí k smysluplnému, zodpovědnému životu a nečinila z rodičovství novodobé otroctví?



   Ocitáme se v konečné fázi globalizace, na začátku průmyslové revoluce 4.0. Musíme se ptát, jaká bude nová role člověka, kdy činnosti dosud vykonávané lidskou silou budou pomalu ale jistě postupně přebírat roboti? Skutečně bude ona automatizace důvodem k likvidaci těch přebytečných (třeba válkami) nebo konečně nastává ta správná příležitost, kdy mohou lidé bez materiálního omezení začít tvořit a uplatňovat své skutečné poslání, ke kterému byli předurčeni.

  • Co se stalo s naším vzdělávacím systémem? Téměř každý má dnes vysokoškolské vzdělání, ale míra uplatnitelnosti absolventů stále klesá, polovina z nich je dlouhodobě nezaměstnaná. Většina dětí dnes zná lépe anglicky než česky. Kdo nestřeží vlastní jazyk, nestřeží ani svou kulturu a naopak - odjakživa jsou to siamská dvojčata, dvě spojené nádoby tvořící identitu národa.

  • Kam zmizel majetek státu, který jsme převzali po našich předcích? Většina podniků, které vyráběly finální výrobky, je zavřená. Zemi obsadily snadno demontovatelné montážní haly, ve kterých za ¼ mzdy německých dělníků robotují lidé v nepřetržitých provozech mnohdy v horších podmínkách, než byly za totality.

  • Kam se ztratila péče o národní hospodářství? Každý malý živnostník je dnes sešněrován detailní daňovou evidencí a přehledy svého majetku, ale o tom, jak s majetkem státu hospodaří naši politici, kromě toho že generují větší a větší dluhy, nevíme skoro nic.

  • Kam mizí prostředky z úžasného technologického pokroku, z obrovské produktivizace výrobních činností?

  • Kde končí daně obchodních řetězců, které na jedné straně nejsou schopny zaplatit svým zaměstnancům ani minimální mzdu a přitom nám tu prodávají nejdráž v celé Evropě?

  • Kam se ztrácí naše úspory z poctivé práce, které jsou neustále ČNB devalvovány? Proč platíme bankám za to, že mohou nakládat s našimi prostředky?

  • Kam se poděla kdysi obdivovaná, pro všechny dostupná zdravotní péče a kam se ztrácí prostředky, které si na ni platíme v podobě zdravotní daně neprávem nazývané zdravotním pojištěním?

  • Kam se poděla naše soběstačnost v produkci potravin?

  • Kam se poděl zdravý rozum a zodpovědnost zemědělců, kteří už několik let zaplavují naši zemi geneticky modifikovaným žlutým jedem zvaným řepka?

  • Co se stalo s naší touhou po svobodě a nezávislosti po roce 89? Z jednoho vojenského paktu jsme s jásotem vystoupili, abychom se pod jinou vlajkou začali podílet na loupežnických misích?

  • Co se stalo s naší touhou po spravedlnosti? Proč tolerujeme chaos, který nazýváme právním řádem, nastavující konkurenční výhodu pro padouchy v duchu více peněz, více spravedlnosti.

   Je mnoho otázek, na které musíme hledat pravdivé odpovědi. Bohužel v tak morálně zdevastovaném prostředí, ve kterém se po 25. letech jakési verze kapitalismu nacházíme, je nutné začít od úplných základů, od Ústavy. Je potřeba se znovu vrátit k malé násobilce a shodnout se na tom, jaké funkce má náš demontovaný stát do budoucna zastávat. Nabízíme platformu k této celospolečenské debatě. Pokud se nechceme stát další spolkovou zemí některého z našich sousedů, musíme vzít svůj osud pevně do vlastních rukou. 25 let soužití se západní částí Evropy ukazuje, že právo rozhodovat nemůžeme předat ani těm, o kterých jsme se domnívali, že jsou tzv. společensky vyspělejší. Neboť v první řadě jim šlo jen o vytěžení zdrojů na území, kterému se tzv. pomáhalo. Spoléhali jsme na mravnost a zodpovědnost našich volených zástupců. Jak je vidět, v právním vakuu nás bez rozpaků za třicet stříbrných prodali. Další období naivity, obzvláště ve světle islamizace Evropy, si nemůžeme dovolit. Ve hře je boj o naše území, o holé životy našich dětí a vnuků.

Ještě je čas to zvrátit. Přidejte se!